Technické články
Za toto období lze označit období meziválečné, ale pak i druhou světovou válku. Po druhé světové válce je to pak již velmi rozdílné. Zatímco v SRN pokračuje prudký rozvoj průmyslu, v NDR se jedná o totální likvidaci celého vápenopískového průmyslu.
První velká krize vápenopískového průmyslu přišla v roce 1908, před první světovou válkou, kdy do roku 1909 přežila pouhá čtvrtina fabrik. Pak první světová válka. Průmysl se opět začal vzpamatovávat, v roce 1925 vzniká norma na vápenopískové zdivo: DIN 106 „Kalksandsteine – Mauersteine“ a dále krize 30. let, která postihla jednotně celou Evropu, 2. světová válka a opět brzdí rozvoj. Nicméně v roce 1936 bylo dosaženo zatím největšího rozvoje vápenopískového průmyslu, počet výrobních závodů byl 255, výrobní kapacita 2,5 Mld. NF.
Za druhé světové války bylo Německo v troskách, v roce 1947 bylo v provozu pouze 98 závodů. Z našeho pohledu je zajímavá mapa výrobních závodů před 2. světovou válkou a pak pro srovnání mapa výrobních závodů z roku 1967. Také z této mapy je patrné, že v bývalé NDR bylo v 50. letech zlikvidováno cca 100 výrobních závodů na vápenopískové cihly a do roku 1960 byly kompletně zbourány. To byl výsledek hospodaření „reálného socialismu“ v NDR!
Typická „velká stavba“ z 50. let 20. století.
Socialistický režim zlikvidoval výrobní závody nejen v NDR, ale také v Polsku a v ČR nedošlo ve vápenopískovém průmyslu k žádnému rozvoji. Zajímavostí je, že v Západním Berlíně se udržely i v poválečném období 2 výrobní závody.
Mapa výrobních závodů na vápenopískové cihly v Evropě před 1. světovou válkou. Je patrné, že hlavní soustředění výroby je v Pobaltí. Na území dnešní ČR se nenacházely žádné výrobny, pokud ano, tak pouze tak lokálního významu, že zde prakticky nebyly zaznamenány.
Mapa výrobních závodů z roku 1967.
Datum: 3.8.2012 Autor: Ing. Martin Konečný Organizace: Kalksandstein CZ s.r.o., vápenopískové cihly Zapf Daigfuss
