Z historie vápenopískových cihel (1894–2012) 5. díl – Moderní historie vápenopískových cihel a současnost

Po 2. světové válce v Německu nastává prudký rozvoj výstavby a též prudké nárůsty potřebného materiálu na zdění. Vápenopískové cihly jsou hlavním, nebo druhým nejhlavnějším materiálem používaným pro stavby v SRN. V 70. letech zasahuje do celého průmyslu ropná krize a tím pádem útlum.

Poté je zde opět pomalý nárůst, který se krátce po sjednocení Německa opět zastavuje. Stavební boom v Německu je nastartován opět teprve v letech 2010–2011, kdy kupodivu řecká krize žene dopředu německé investice do vlastních nemovitostí.

V Německu v současnosti hlavním a nejmodernějším systémem vápenopískového zdění je KS-QUADRO E s jeho variantami ETRONIC a KS-QUADRO THERM. Jedná se o velkoformátový systém zděný strojně s mimořádnou přesností bloků ±0,5 mm. Tento systém lze zdít s největší produktivitou na trhu a normově je dosahováno rychlosti zdění 4 m2/h a to u libovolné tloušťky zdiva a hmotnosti bloků. V praxi tato rychlost zdění až několikrát vzrůstá. KS-QUADRO E obsahuje elektroinstalační dutiny, tj. žádné sekání instalací, drážkování apod. Je možné využívat tyto dutiny také zejména pro stěnové vytápění, chlazení a kdykoliv v průběhu životnosti zděných konstrukcí k novým aplikacím elektroinstalací.

V České republice se v poválečném období vyrábí pouze malé formáty pro elektroskříňky, rozvaděče, ploty a komíny, jak je všichni známe. Tomu také odpovídá normalizace v systému českých norem.

ČSN 722632 je bývalá norma na vápenopískové cihly z roku 1980, která má i s dodatky a přílohami všehovšudy 12 stránek formátu A5 (srovnej s DIN 106). Též norma pro zdivo z roku 1980 ČSN 731101 projektování z vápenopískových cihel prakticky neumožňuje. Do této normy je po roce 1989 integrována celá řada materiálů jako např. pórobeton, dutinové cihly, liaporové materiály, vápenopískové cihly nikoliv. Správné statické výpočty vápenopískových konstrukcí umožňuje až Eurocode 6, který platí jako jediná platná norma pro zdivo v ČR až od roku 2010. I toto byl další důvod, proč nedocházelo v ČR k rozvoji vápenopískových konstrukcí. Středně velké formáty se v ČR vyrábějí teprve na přelomu let 2002–2003.

K rozvoji vápenopískového stavění dochází v České republice teprve v 21. století, a to zejména vstupem firmy Zapf na český trh v roce 2006. Servisní organizace Kalksansdstein CZ s.r.o. začíná prosazovat tento přírodní materiál stále častěji a zájem o jeho kvality roste tak jako roste i počet spokojených zákazníků. V současnosti jsou v ČR stavěny z vápenopískových cihel stovky bytů ročně.

Firma Kalksandstein CZ realizovala první strojní zdění KS-QUADRO v ČR v roce 2007, v roce 2009 byl certifikován firmou Kalksandstein CZ s.r.o. první pasivní dům u Passivhausin­stitutu Dr. W. Feista v Jenišově. Jednalo se o teprve druhý dům s tímto certifikátem v bývalé Východní Evropě a zatím je stále jediný této kvality v ČR.

Vápenopískové zdivo je vhodné svými vlastnostmi zejména pro pasivní domy. Z tohoto materiálu se staví v SRN cca 50 % všech pasivních domů, druhou polovinu pak tvoří dřevostavby. Vápenopískové zdivo je svými užitnými vlastnostmi stále již více než 100 let v popředí zájmu stavebníků zejména v Západní Evropě.

KS-QUADRO ETRONIC

KS-QUADRO THERM

Nasazení minijeřábů na strojní zdění

KS-QUADRO E – přesnost zdiva je mimořádná

Zdroje

100 Jahre Kalksandstein Industrie, ISBN 3–9803904–0–3 Archiv firmy Zapf Daigfuss Fotografie: Ing. Martin Konečný, Kalksandstein CZ s.r.o Fotoarchiv firem: Zapf Daigfuss, Kalksandstein CZ s.r.o Normy: ČSN 731101, ČSN 722632, DIN 106, Eurocode 6

Datum: 10.8.2012 Autor: Ing. Martin Konečný Organizace: Kalksandstein CZ s.r.o., vápenopískové cihly Zapf Daigfuss

Zdroj: http://stavba.tzb-info.cz/…a-soucasnost

Zapf Daigfuss
KS - konecn starostí