Novinky
Zeptali jsme se našich zákazníků!
První pasivní domy z vápenopískových cihel na území ČR byly postaveny před více než 10 lety. Za tu dobu jejich obyvatelé nasbírali spoustu zkušeností se stavbou domu, s jeho užíváním a dokážou také zhodnotit kvalitu bydlení.
Všechny domy zahrnuté do hodnocení jsou nepodsklepené, 20% domů je přízemních, 80% s patrem nebo podkrovím. Mírně převažují domy s plochou střechou (60%) nad domy s šikmou střechou (40%).
Domy jsou nejčastěji obývány dvěma až čtyřmi osobami (průměrně 3,3 osoby).
Velikost podlahové plochy domů se pohybuje od 95 do 160m2 (dle metodiky PHPP), průměrný poměr plochy obálky domu a objemu, tzv. A/V=0,77, rozptyl hodnot 0,71–0,85, přičemž vyšší hodnota je zpravidla u menších domů a/nebo u domů přízemních.
Většina z našich zákazníků chtěla mít nad stavbou svého domu kontrolu, proto jen 10% z nich zvolilo stavbu kompletně na klíč, polovina si na jednotlivé etapy stavby sjednávala dodavatele, zbývající pak stavěli z velké části svépomocí.
Náročnost realizace stavby byla podle stavebníků větší, než by byla u běžné stavby. Na stupnici od 1 do 5 je průměrné hodnocení náročnosti realizace stavby 2,7, nikdo ze stavitelů stavbu nehodnotil realizaci jako extrémně náročnou (známka 5).
Nikdo ze stavebníků neměl problém s dosažením požadované hodnoty vzduchotěsnosti obálky, průměrná vzduchotěsnost u sledovaných staveb n50=0,26h-1, (min. 0,12, max. 0,44 h-1), o něco horší výsledky vykazují stavby bez těžké stropní desky pod střechou. Dosažené hodnoty potvrzují, že u masivní stavby z vápenopískových cihel je provedení veškerých detailů nekomplikované a není tedy problém vejít se do limitu, který je pro pasivní domy a získání dotace z programu Nová zelená úsporám předepsán (n50=0,6h-1)
Nezbytnou součástí pasivního domu je ventilační systém.
Větrací jednotky ve všech pasivních domech využívají systém pro zpětný zisk tepla, u 20% je použita pasivní rekuperační jednotka, 80% domů využívá jednotku s aktivní rekuperací s tepelným čerpadlem popř. kombinaci aktivní a pasivní rekuperace tepla. Domy s aktivní rekuperací využívají zároveň tento systém i pro ohřev teplé vody, zbývající sledované domy využívají solární ohřev.
Pro vytápění je nejčastěji (2/3 budov) využito přímotopné elektrické vytápění (podlahové, přímotopy), 1/3 budov využívá teplovodní vytápění (podlahové nebo radiátory).
Instalovaný topný výkon je nejčastěji v rozmezí 2–5kW, 30% staveb má instalovaný výkon větší než 5kW.
80% domů má v letním období možnost strojního chlazení vzduchu přiváděného do interiéru.
Důležitým prvkem pasivních staveb je také zastínění oken, které brání přehřívání interiéru.
Téměř polovina staveb využívá pasivní stínění pevnými konstrukcemi (přesah střechy, slunolamy apod.), k tomu bývá doplněno pohyblivé zastínění pomocí žaluzií, rolet nebo plachet. Pohyblivé stínící prvky jsou u 40% staveb umístěny uvnitř domu, v 60% na vnější straně oken.
Překvapivě pouze 20% staveb používá automatické ovládání stínících prvků, ostatní uživatelé ovládají žaluzie a rolety manuálně.
Odpovědi našich zákazníků vyvracejí některé zažité předsudky a dezinformace o pasivních domech.
Určitě jste se už někdy setkali s tvrzením, že v pasivních domech je průvan a větrací jednotka svým hlukem obtěžuje obyvatele. 90% respondentů proudění vzduchu vůbec nepociťuje, 10% z nich pouze někdy při zvýšené intenzitě větrání. Hlučnost jednotky byla vyhodnocena známkou 1,9 na stupnici 1–5 (1-není slyšet nic, 5-hluk je nesnesitelný), přičemž nejhorší známka byla 3 (pouze jedna odpověď).
S kvalitou vnitřního vzduchu jsou ve většině případů obyvatelé spokojení, potíže někdy způsobuje horší kvalita vnějšího vzduchu (např. soused, který topí tuhými palivy) O pasivních domech se také často tvrdí, že v nich nelze větrat okny. Naši zákazníci také tento mýtus vyvracejí, 80% z nich v letním období okna otevírá.
A jaké jsou v domech nejvyšší teploty v létě? U 60% domů jsou maximální teploty do 25°C, 25– 27°C u 30% a jen v 10% vyšplhala teplota přes 27°C. U letních teplot v interiéru je patrná lepší účinnost vnějších stínících prvků, vyšší teploty v interiéru vykazují domy s vnitřním stíněním. Vliv na teploty má také způsob ovládání- u manuálního ovládání se někdy na stínění může zapomenout a slunce pak dokáže interiér rychleji přehřát. Celkově obyvatelé hodnotí letní komfort průměrnou známkou 1,2 (na stupnici 1–5), horší známku než 2 by svému domu nedal nikdo.
V zimním období jsme se zaměřili na relativní vlhkost vnitřního vzduchu, která u pasivních domů bývá nižší, což je způsobené trvalou výměnou vzduchu větracím systémem. U třetiny domů klesá vlhkost pod 30%, zbývající domy se s minimální vlhkostí pohybují v rozmezí 30–40%. I přes nízké vlhkosti vzduchu je zimní komfort v pasivním domě hodnocen průměrnou známkou 1,4 (na stupnici 1–5), trojka opět nepadla žádná.
V dotazníku jsme se také pokusili zachytit vliv tepelně akumulačních schopností masivní stavby.Podle 60% obyvatel domů vnitřní teplota reaguje jen velmi pomalu nebo vůbec nereaguje na změny venkovní teploty. Reakce vnitřní teploty na změnu slunečního záření je rychlejší, podle 80% dotázaných je odezva vnitřní teploty v řádu několika hodin. Rychlost reakce teploty na změnu v nastavení topného systému úzce souvisí s instalovaným topným výkonem, u domů s výkonem pod 2kW je odezva delší než den, domy s dostatečným výkonem reagují zpravidla v řádu minut až hodin.
Z toho je patrné, že je dobré topný systém dimenzovat s dostatečnou výkonovou rezervou, aby při požadavku na změnu teploty nebo při dotápění domu po odstávce došlo k rychlému vzestupu teploty.
Detailní studii parametrů vnitřního prostředí v jednom ze sledovaných pasivních domů naleznete článku Tepelný komfort ve vápenopískovém pasivním domě
Reálné spotřeby energií v pasivním domu velmi dobře odpovídají výpočtovým předpokladům- v průměru byla reálná spotřeba o 4% nižší než návrhová, nutno ale zdůraznit, že se jednotlivé domy mezi sebou liší, takže rozptyl dosažených spotřeb je cca ±20% oproti návrhovým. Výpočet totiž vždy pracuje s „průměrným uživatelem“ a „návrhovými parametry“, reální uživatelé ale mají vždy trochu jiné chování a požadavky (např. výpočtová teplota v interiéru 20°C, reálně 19–24°C). V jednotlivých letech také nikdy nemůže být dokonale průměrné počasí.
Samozřejmě jen zřídka se povede postavit na první pokus zcela dokonalý dům a až během užívání narazí obyvatelé na drobnosti, které by udělali jinak.
V našem dotazníku nejčastěji zazněly následující návrhy:
Nejlepší vizitkou pro sledované pasivní domy je to, že se všichni dotazovaní obyvatelé shodli v tom, že jsou s bydlením v jejich novém domě spokojeni a dům splnil nebo dokonce předčil jejich očekávání.
Všem respondentům děkujeme za jejich odpovědi, které nám pomohly sestavit tento článek a přejeme příjemné a bezproblémové bydlení v jejich vápenopískovém pasivním domu!
